Spisovatele Karla Klostermanna zavál osud na čas do Štěkně. Nebyl zdejším rodákem. Narodil se 13. 2. 1848 v hornorakouském Haag am Hausruck.V r.1860 však jeho otec přijal místo panského lékaře u maršála Windischgraetze a rodina se přestěhovala do Štěkně. I když v době štěkeňského pobytu navštěvoval školu v Klatovech, později v Písku, se Štěkní se Klostermann velmi dobře sžil. Prožíval krásné prázdniny v zámeckém prostředí s nádherným parkem. Otava a okolní tůně uspokojovaly jeho vášeň pro rybaření (v mládí i v penzijním věku). V r. 1862 maršál Windischgraetz zemřel a Klostermannovi se odstěhovali ze Štěkně do Kašperských Hor. Karel Klostermann se později stal významným spisovatelem. Jeho působivá díla se vztahovala především k Šumavě, k lidem, kteří zde žili v těžkých podmínkách a drsné přírodě, ale i Štěkni věnoval v Pošumavských rapsodiích jednu povídku, nazvanou „Dvě gardy“, a v románu Ecce homo si vzal za vzor pro hlavní postavu románu zdejšího kněze Vendelína Zbonka. Roku 1908 odešel do výslužby a téměř každé léto pobýval ve Štěkni. Vracel se do míst, kde prožíval část zřejmě šťastného dětství. Zpočátku bydlíval u Velánů, v domě čp. 75, a od Velikonoc 1922 bydlel na zámku, kde také 16. července 1923 zemřel. Je pochován na hřbitově v Plzni, vedle strakonického rodáka Národního umělce Josefa Skupy, který rovněž ve svém dětství žil ve Štěkni. Svět se od Klostermannovy doby hodně změnil, stejně jako jeho až démonická Šumava, přesto její spisovatel i tento kraj jsou nezapomenutelnými. Na „pana radu“, jak mu všeobecně říkali, vzpomínají i Štěkeňští. Stal se jejich čestným občanem.

Na spisovatelovu památku byl 7,5 km vycházkový okruh kolem Štěkně pojmenován Klostermannovou stezkou. Vede jeho oblíbenými místy, která představují zastavení:

1. Ve Štěkni u domu čp. 75 – při cestě od Čejetic (nádraží ČD), zde býval na letním bytě v letech 1908-22;
2. Na zámku – žil zde v l. 1860 – 2, od r. 1922 až do své smrti (16.7.1923); nyní v majetku řádu sester Congregatio Jesu (IBMV) ( řád dle Mary Ward z Yorshire – Anglie)
3. U mlýna „U Kubíků“ z 15. stol. ( zajímavý též tím,že se scházeli v něm koncem 15. stol. členové menšiny Českých bratří – sněm Prácheňského kraje r.1501 .
4. U jezu, kde rybařil;
5. Na Slatině – obec 2 km severně od Štěkně;
6. Šibeniční vrch – pěkné výhledy k Sudoměři, Ražicím a Putimi s kostelem sv. Vavřince, na Otavu a rybníky, lesní komplex Hůrky a pásmo Píseckých hor až k Protivínu v pozadí;
7. Štěkeňské náměstí – místo, kde zakončíme procházku Štěkní a jejím okolím. Můžeme se ještě podívat na usedlosti s krásnými štíty v selském baroku ve východní části obce a zastavit se u sochy agrárního novináře a politika Alfonse Šťastného.

Více informací i s popisem stezky najdete na kklostermann.eu