49°15'58.997"N 13°59'46.784"E

---------------------------------------

AKTUÁLNÍ TEPLOTA VODY:
měřeno v (12:54)

16.3 °C

HISTORIE MĚŘENÍ

---------------------------------------

Aktuální počasí a průtok řeky

pokusy

Kategorie „Zajímavá místa v blízkosti jezu“

Zámek se nachází mezi Strakonicemi a Pískem ve stejnojmenné obci Štěkeň, je majetkem řádu Congregatio Jesu, kterému byl vrácen

po konfiskaci na konci 40-tých let minulého století. Poté zde byl zřízen domov důchodců, který zámek opustil během roku 2001. Od té doby je snaha zámek opravovat. Je zde možná také prohlídka zámku s výkladem. Součástí je památný pokoj Karla Klostermanna, šumavského spisovatele, který zde strávil posledních pár let života a roku 1923 zde zemřel.

K zámku přiléhá též velký anglický park. Je přístupný pro širokou veřejnost a zejména v jarních a letních měsících je zde strávený čas velmi příjemný. Můžete se posadit pod památné, téměř 300 let staré Duby Plazivé, pod kterými seděl i František Josef I. při svém pobytu na zámku. Původní park dnes již protíná silnice, takže jeho druhá polovina (táhnoucí se téměř až k řece Otavě) je dnes již málo udžována avšak zavede vas až k jezu, kde je v létě možnost krásného koupáni.

Zámek dnes také nabízí možnosti ubytování a stravovani viz. webova stránka zámku -http://www.congregatio-jesu.tode.cz/

Kousíček nad štěkeňským jezem se nalézá moc pěkná studánka „Dobrá Voda ve Štěkni“. Pramen vytékající z boku žulového masívu Brda, známého svým lomem a pokračující přes obnovený rybníček lesem do Otavy. V minulosti zdroj vody pro blízký dvorec Chrást a nyní doslovně „překryt“ komunikací do Štěkně. Díky vysoké kvalitě vody nese místo jméno Dobrá Voda a její dobrodiní využíval i Karel Klostermann. V blízkosti je také „svatební“ památníček rodu Windischgratzu, dlouholetých vlastníků štěkeňského panství. Pramen je železitý (0,05mg/l).
neviditelny text
neviditelny text
Rozbor vody k r. 2006 (Zdravotní ústav české Budějovice):
Dusičnany: 21mg/l (limit 50)
Reakce vody (ph): 6,1 (díky kyselému podloží kopce Brdo)
Radon: 78Bq/l (mírně nadlimitní – limit je 50)
Tvrdost vody: 1,2mmol/l (velmi měkká voda)
Koliformní bakterie: 0KTJ/100ml
Escherichia koli bakterie: 0KTJ/100ml

PODZIM 2016 – BOHUŽEL DOŠLO K OBNOVENÍ TĚŽBY. TĚŽBA BUDE PROBÍHAT NĚKOLIK LET :( DO LOMU PLATÍ PŘÍSNÝ ZÁKAZ VSTUPU!!

Dnes již opuštěný lom, skýtá příležitost k vykoupání, avšak dbejte zvýšené opatrnosti. Přestože je voda většinou čistá, jsou pod její hladinou utopeny různé kovové předměty, plechy a dokonce i malý bagr. Vše je ale cekem hluboko pod vodou, takže obyčejné romantické zaplavaná-si nebezpečné není. Snad jen pokud by vás napadlo skákat z přilehlých skal, velmi dobře si předem prohlédněte místo, kam budete do vody skákat.

Jaro v lomu Štěkeň from qendorf on Vimeo.

Jezírko v lomu mívá čistou vodu hlavně na jaře. Koncem července a v srpnu se již někdy začínají vytvářet sinice. Proto v létě raději ke koupání využijte štěkeňský jez a v lomu dejte přednost pěknému výhledu do okolí z vršku skal, kde je velmi výjimečně možné zahlédnout i špičku Velkého Javoru (1456) – nejvyšší hory Šumavy

Spisovatele Karla Klostermanna zavál osud na čas do Štěkně. Nebyl zdejším rodákem. Narodil se 13. 2. 1848 v hornorakouském Haag am Hausruck.V r.1860 však jeho otec přijal místo panského lékaře u maršála Windischgraetze a rodina se přestěhovala do Štěkně. I když v době štěkeňského pobytu navštěvoval školu v Klatovech, později v Písku, se Štěkní se Klostermann velmi dobře sžil. Prožíval krásné prázdniny v zámeckém prostředí s nádherným parkem. Otava a okolní tůně uspokojovaly jeho vášeň pro rybaření (v mládí i v penzijním věku). V r. 1862 maršál Windischgraetz zemřel a Klostermannovi se odstěhovali ze Štěkně do Kašperských Hor. Karel Klostermann se později stal významným spisovatelem. Jeho působivá díla se vztahovala především k Šumavě, k lidem, kteří zde žili v těžkých podmínkách a drsné přírodě, ale i Štěkni věnoval v Pošumavských rapsodiích jednu povídku, nazvanou „Dvě gardy“, a v románu Ecce homo si vzal za vzor pro hlavní postavu románu zdejšího kněze Vendelína Zbonka. Roku 1908 odešel do výslužby a téměř každé léto pobýval ve Štěkni. Vracel se do míst, kde prožíval část zřejmě šťastného dětství. Zpočátku bydlíval u Velánů, v domě čp. 75, a od Velikonoc 1922 bydlel na zámku, kde také 16. července 1923 zemřel. Je pochován na hřbitově v Plzni, vedle strakonického rodáka Národního umělce Josefa Skupy, který rovněž ve svém dětství žil ve Štěkni. Svět se od Klostermannovy doby hodně změnil, stejně jako jeho až démonická Šumava, přesto její spisovatel i tento kraj jsou nezapomenutelnými. Na „pana radu“, jak mu všeobecně říkali, vzpomínají i Štěkeňští. Stal se jejich čestným občanem.

Na spisovatelovu památku byl 7,5 km vycházkový okruh kolem Štěkně pojmenován Klostermannovou stezkou. Vede jeho oblíbenými místy, která představují zastavení:


  1. Ve Štěkni u domu čp. 75 – při cestě od Čejetic (nádraží ČD), zde býval na letním bytě v letech 1908-22;
  2. Na zámku – žil zde v l. 1860 – 2, od r. 1922 až do své smrti (16.7.1923); nyní v majetku řádu sester Congregatio Jesu (IBMV) ( řád dle Mary Ward z Yorshire – Anglie)
  3. U mlýna „U Kubíků“ z 15. stol. ( zajímavý též tím,že se scházeli v něm koncem 15. stol. členové menšiny Českých bratří – sněm Prácheňského kraje r.1501 .
  4. U jezu, kde rybařil;
  5. Na Slatině – obec 2 km severně od Štěkně;
  6. Šibeniční vrch – pěkné výhledy k Sudoměři, Ražicím a Putimi s kostelem sv. Vavřince, na Otavu a rybníky, lesní komplex Hůrky a pásmo Píseckých hor až k Protivínu v pozadí;
  7. Štěkeňské náměstí – místo, kde zakončíme procházku Štěkní a jejím okolím. Můžeme se ještě podívat na usedlosti s krásnými štíty v selském baroku ve východní části obce a zastavit se u sochy agrárního novináře a politika Alfonse Šťastného.

Více informací i s popisem stezky najdete na kklostermann.eu