49°15'58.997"N 13°59'46.784"E

---------------------------------------

TEPLOTA VODY:
měřeno v (14:07)

20.5 °C

HISTORIE MĚŘENÍ

---------------------------------------

Aktuální počasí a průtok řeky

pokusy

Autorenarchiv

Léto je tady! A protože těch opravdu dobrých záběrů z loňského roku pro plnohodnotné video není moc, tak alespoň malá ochutnávka na začínající letošní sezónu .-)

Stekensky jez – Trailer from qendorf on Vimeo.

Videa z každoročních turnajů pořádaných na tenisových kurtech poblíž štěkeňského jezu, která natočil a sestříhal Roman Bláha (shadowork.net)

26. června 2010 – Pohár Pootaví XVIII

neviditelny text

31. července 2010 – O pohár starosty Štěkně III

neviditelny text

Zde uveřejňuji základní informace a zkušenostech o koupání v okolí jezu v řece Otavě ve Štěkni.

Méně zdatní plavci, by se raději neměli pokoušet skákat do jezu, nebo jej splouvat na lodi. Pro ně lze doporučit jen plavání nad jezem v klidné vodě. Pro děti jsou pak vhodné mělké břehy pod jezem, kde je menší hloubka vody a příjemné oblázky.

neviditelny text

SPLOUVÁNÍ NA LODI:

Ke sjíždění na lodi mohu jednoznačně doporučit volnou vorovou propust, která je na celém jezu pro vodáky tím nejhezčím zážitkem. Pod jezem je relativně velká hloubka cca 1,8m, takže se nebojte kamenů :) Po sjezdu raději co nejrychleji točte do levého koryta, které je volné. V prostředním je spoustu kamenů a pravé bývá zcela zahrazeno. Volte tedy nejlépe modře vyznačenou trasu na obrázku níže.

Volte nejlépe modře vyznačenou trasu.

neviditelny text

SKOKY DO VODY:

Neskákat nikam, bez předchozího prozkoumání místa!! Používejte boty do vody!

neviditelny text

TRAVERZY:

Spodní část propusti jezu je zpevněna železnými traverzami, aby se jeho betonová část tak snadno nepodemílala vodou. Tyto traverzy vykukují několik centimetrů nad hranu jezu a pod proudem vody nejsou vidět! Proto velmi důrazně nedoporučuji sjíždět propustí jezu po zadku nebo po břiše!

neviditelny text

VYŠŠÍ STAVY VODY:

Samozřejmě absolutně nedoporučují pokoušet se na jezu koupat za povodňového stavu vody! Velký pozor si však musíte dávat i při mírném vzedmutí hladiny o cca 20cm nad průměrný stav. Při normální stavu jsou boční přepady jezu bezpečné a žádné nebezpeční zde nehrozí, ovšem při avizovaném zvýšení toku o cca 20-30cm, vzniká pod přepady jezu nebezpečný váleček dlouhý zhruba 2m. Dobrý plavec se z něho dostane, ale pro méně zdatného je to opravdu velmi nebezpečné! Nejzrádnější je, že většině lidí to na první pohled nebezpečné vůbec nepřijde! Proto přikládám ještě následující fotografie. Za normálního stavu vody a za stavu o 20-30cm vyšší vodní hladiny:

OPRAVDU TOTO NEPODCEŇUJTE!!

Normální stav vody - bezpečné koupání v "bublinkách"

Hladina zvýšena o 20-30cm - Vodní válec - člověk na kánoi měl raději vybrat ke sjíždění šlajsnu!

V létě roku 2008 bylo natočeno na štěkeňském jezu toto zajímavé video. Je až s podivem na co všechno místní přišli a zkusili. Některé věci zdají se být na první pohled téměř nemožné, přesto jsou ale proveditelné…

Zámek se nachází mezi Strakonicemi a Pískem ve stejnojmenné obci Štěkeň, je majetkem řádu Congregatio Jesu, kterému byl vrácen

po konfiskaci na konci 40-tých let minulého století. Poté zde byl zřízen domov důchodců, který zámek opustil během roku 2001. Od té doby je snaha zámek opravovat. Je zde možná také prohlídka zámku s výkladem. Součástí je památný pokoj Karla Klostermanna, šumavského spisovatele, který zde strávil posledních pár let života a roku 1923 zde zemřel.

K zámku přiléhá též velký anglický park. Je přístupný pro širokou veřejnost a zejména v jarních a letních měsících je zde strávený čas velmi příjemný. Můžete se posadit pod památné, téměř 300 let staré Duby Plazivé, pod kterými seděl i František Josef I. při svém pobytu na zámku. Původní park dnes již protíná silnice, takže jeho druhá polovina (táhnoucí se téměř až k řece Otavě) je dnes již málo udžována avšak zavede vas až k jezu, kde je v létě možnost krásného koupáni.

Zámek dnes také nabízí možnosti ubytování a stravovani viz. webova stránka zámku -http://www.congregatio-jesu.tode.cz/

Kousíček nad štěkeňským jezem se nalézá moc pěkná studánka „Dobrá Voda ve Štěkni“. Pramen vytékající z boku žulového masívu Brda, známého svým lomem a pokračující přes obnovený rybníček lesem do Otavy. V minulosti zdroj vody pro blízký dvorec Chrást a nyní doslovně „překryt“ komunikací do Štěkně. Díky vysoké kvalitě vody nese místo jméno Dobrá Voda a její dobrodiní využíval i Karel Klostermann. V blízkosti je také „svatební“ památníček rodu Windischgratzu, dlouholetých vlastníků štěkeňského panství. Pramen je železitý (0,05mg/l).
neviditelny text
neviditelny text
Rozbor vody k r. 2006 (Zdravotní ústav české Budějovice):
Dusičnany: 21mg/l (limit 50)
Reakce vody (ph): 6,1 (díky kyselému podloží kopce Brdo)
Radon: 78Bq/l (mírně nadlimitní – limit je 50)
Tvrdost vody: 1,2mmol/l (velmi měkká voda)
Koliformní bakterie: 0KTJ/100ml
Escherichia koli bakterie: 0KTJ/100ml

PODZIM 2016 – BOHUŽEL DOŠLO K OBNOVENÍ TĚŽBY. TĚŽBA BUDE PROBÍHAT NĚKOLIK LET :( DO LOMU PLATÍ PŘÍSNÝ ZÁKAZ VSTUPU!!

Dnes již opuštěný lom, skýtá příležitost k vykoupání, avšak dbejte zvýšené opatrnosti. Přestože je voda většinou čistá, jsou pod její hladinou utopeny různé kovové předměty, plechy a dokonce i malý bagr. Vše je ale cekem hluboko pod vodou, takže obyčejné romantické zaplavaná-si nebezpečné není. Snad jen pokud by vás napadlo skákat z přilehlých skal, velmi dobře si předem prohlédněte místo, kam budete do vody skákat.

Jaro v lomu Štěkeň from qendorf on Vimeo.

Jaro v lomu Štěkeň from Jiri Vlasak on Vimeo.

Jezírko v lomu mívá čistou vodu hlavně na jaře. Koncem července a v srpnu se již někdy začínají vytvářet sinice. Proto v létě raději ke koupání využijte štěkeňský jez a v lomu dejte přednost pěknému výhledu do okolí z vršku skal, kde je velmi výjimečně možné zahlédnout i špičku Velkého Javoru (1456) – nejvyšší hory Šumavy

Spisovatele Karla Klostermanna zavál osud na čas do Štěkně. Nebyl zdejším rodákem. Narodil se 13. 2. 1848 v hornorakouském Haag am Hausruck.V r.1860 však jeho otec přijal místo panského lékaře u maršála Windischgraetze a rodina se přestěhovala do Štěkně. I když v době štěkeňského pobytu navštěvoval školu v Klatovech, později v Písku, se Štěkní se Klostermann velmi dobře sžil. Prožíval krásné prázdniny v zámeckém prostředí s nádherným parkem. Otava a okolní tůně uspokojovaly jeho vášeň pro rybaření (v mládí i v penzijním věku). V r. 1862 maršál Windischgraetz zemřel a Klostermannovi se odstěhovali ze Štěkně do Kašperských Hor. Karel Klostermann se později stal významným spisovatelem. Jeho působivá díla se vztahovala především k Šumavě, k lidem, kteří zde žili v těžkých podmínkách a drsné přírodě, ale i Štěkni věnoval v Pošumavských rapsodiích jednu povídku, nazvanou „Dvě gardy“, a v románu Ecce homo si vzal za vzor pro hlavní postavu románu zdejšího kněze Vendelína Zbonka. Roku 1908 odešel do výslužby a téměř každé léto pobýval ve Štěkni. Vracel se do míst, kde prožíval část zřejmě šťastného dětství. Zpočátku bydlíval u Velánů, v domě čp. 75, a od Velikonoc 1922 bydlel na zámku, kde také 16. července 1923 zemřel. Je pochován na hřbitově v Plzni, vedle strakonického rodáka Národního umělce Josefa Skupy, který rovněž ve svém dětství žil ve Štěkni. Svět se od Klostermannovy doby hodně změnil, stejně jako jeho až démonická Šumava, přesto její spisovatel i tento kraj jsou nezapomenutelnými. Na „pana radu“, jak mu všeobecně říkali, vzpomínají i Štěkeňští. Stal se jejich čestným občanem.

Na spisovatelovu památku byl 7,5 km vycházkový okruh kolem Štěkně pojmenován Klostermannovou stezkou. Vede jeho oblíbenými místy, která představují zastavení:


  1. Ve Štěkni u domu čp. 75 – při cestě od Čejetic (nádraží ČD), zde býval na letním bytě v letech 1908-22;
  2. Na zámku – žil zde v l. 1860 – 2, od r. 1922 až do své smrti (16.7.1923); nyní v majetku řádu sester Congregatio Jesu (IBMV) ( řád dle Mary Ward z Yorshire – Anglie)
  3. U mlýna „U Kubíků“ z 15. stol. ( zajímavý též tím,že se scházeli v něm koncem 15. stol. členové menšiny Českých bratří – sněm Prácheňského kraje r.1501 .
  4. U jezu, kde rybařil;
  5. Na Slatině – obec 2 km severně od Štěkně;
  6. Šibeniční vrch – pěkné výhledy k Sudoměři, Ražicím a Putimi s kostelem sv. Vavřince, na Otavu a rybníky, lesní komplex Hůrky a pásmo Píseckých hor až k Protivínu v pozadí;
  7. Štěkeňské náměstí – místo, kde zakončíme procházku Štěkní a jejím okolím. Můžeme se ještě podívat na usedlosti s krásnými štíty v selském baroku ve východní části obce a zastavit se u sochy agrárního novináře a politika Alfonse Šťastného.

Více informací i s popisem stezky najdete na kklostermann.eu